Ovce Bella

Tak si to představte. Celý život si žijete v poklidu a v pohodě a pak... Pak vám odejde maminka a celoživotní společnice za duhový most. Je vám jasný, že jsem byla strašně v šoku a moc smutná, ale moji lidé jsou úžasní a tak mi našli ten nejlepší domov. Paradoxně měli ten domov už předtím domluvený pro moji maminku, protože mě se udělal obrovský nádor a báli se, že umřu já a mamka zůstane sama. Kdo by v tu dobu myslel, že se na statek nakonec dostanu já. Cesta byla strašidelná a moc jsem se bála kam to vlastně jedu. Moje lidská máma byla nervózní asi ještě víc než já.

Jenže já jsem vylezla z auta a zjistila jsem, že jsem doma. Dostala jsem pár pus, otočila se a šla s mojí novou bandou pryč od mých lidských rodičů. Ti byli na jednu stranu dojatí, na druhou zaskočení, ale já prostě byla doma. A užívám si to tu pořád. Jsem moc hodná ovčí dáma. Nádor mě vůbec nezlobí, neroste a pravidelně mi ho kontroluje moje nová lidská máma.