Ahoj, máte rádi pohádky? Tak já vám jednu povím! Bylo nebylo jednoho letního dne se jedni milí lidé vrátili z dovolené a co neviděli! Na jejich zahradě byla koza. Protože neztratili víru v lidskou dobrotu, doufali, že se jen někomu zaběhla. Kozí a lidská řeč jsou bohužel dost odlišné na to, aby jim sama kozička mohla odvyprávět svůj příběh. A tak se dali do pátrání. Ptali se kudy chodili, zapojili sílu internetu, ale původního páníčka ne a ne najít. Neozval se ani nikdo, kdo by ji poznal. Kozička nebyla v moc dobré kondici a její zachránci si ji nejen z toho důvodu nemohli nechat. Místo původního majitele se jali hledat nový domov. Nebylo to jednoduché, nebylo to hned, ale dopadlo to tak jako každá správná pohádka. Kozičky se ujala statečná zachránkyně dobrých duší na statku v Třebihošti. Koza dostala péči a léčbu, jakou potřebovala a pomalu se začala seznamovat s ostaními obyvateli statku...
Uhádli jste, že jde o můj příběh? Pojmenovali mě Květinka. První dny jsem se tu velmi bála. Spousta neznámého, do toho mi nebylo moc dobře. Teď se ale cítím každým dnem lépe a nacházím tu nová přátelství. Díky za vaši podporu, díky které tu můžu být!